Proběhl další ročník letního kempu, navštívil nás Vladimír Šmicer!

Poslední srpnový týden proběhl v našem areálu opět příměstský fotbalový kemp. Spousta přihlášených dětí celý týden poctivě trénovala a za odměnu přijel na besedu s dětmi i bývalý reprezentant, záložník anglického Liverpoolu a pražské Slavie Vladimír Šmicer!


Nic nešiďte, okrádáte sami sebe. Účastníkům kempu radil velikán Šmicer

Vedle obvyklých dávek tréninku a zábavy na předsezonním příměstském kempu přivítali fotbaloví talenti Čakovic jako tradičně i váženého hosta. Po sérii sparťanských osobností Martinu Frýdkovi, Horstu Sieglovi a Tomáši Řepkovi poznali kluci (a dvě holky) ročníků 2009 a níž nejúspěšnějšího českého fotbalistu ve sběru týmových trofejí. Na otázky jim odpovídal bývalý útočník Vladimír Šmicer, legenda Slavie, ikona Liverpoolu (184 zápasů) a hvězda reprezentace (27 gólů).

Řečí faktů: s Liverpoolem vítěz Ligy mistrů (2005), Poháru UEFA (2001), anglického poháru (2001), anglického Ligového poháru (2001, 2003) a evropského Superpoháru (2001). S týmem Lens vítěz francouzské ligy (1998) a francouzského ligového poháru (1999), který dobyl i s Girondins Bordeaux (2007). Třikrát vítěz české ligy se Slavií (1996, 2008, 2009). Zahrál si na třech turnajích EURO, na každém se trefil, má z nich stříbro (1996) a bronz (2004), a ty medaile by asi neklaply bez jeho slavných gólů v 88. minutě: poprvé zajistil postup ze skupiny proti Rusku (3:3), podruhé dotáhl památný obrat proti Nizozemsku (3:2).

A tenhle sympaťák teď dodával vzpruhu a inspiraci následovníkům v modrých tričkách uvnitř čakovické sokolovny. Třeba tím, že do 12 let nekopal v akademii žádného velkoklubu, ale nadšeně sportoval v severočeském městečku Verneřice. „V létě fotbal, v zimě hokej, bylo to skvělý, měli jsme partu,“ ohlížel se za začátky působivé kariéry. Do Slavie přestoupil až ve čtrnácti, smlouvu podepsal v osmnácti, za áčko nastoupil v devatenácti. „Teď jsem předsedou v Dolních Chabrech, kde bydlím. Za béčko si kopnu, když je hezky a pěknej trávník. Mám za sebou pět operací kolen, jsem starej,“ konstatoval 48letý Šmicer, kterého bolavé koleno připravilo o účast na mistrovství světa 2006.

„Můj táta taky hrál fotbal. Ale pak ho bolely nohy, tak už nehraje,“ vyslechl si dětský hlásek ze sálu. „No, to jsme na tom s tátou stejně,“ smál se. Na co taky odpovídal?

Který triumf je pro vás nejvíc? „Vyhrát Champions League, protože to znamená být v kvalitním týmu, do kterého je hodně těžké se dostat. V Liverpoolu bylo z 22 hráčů 16 reprezentantů. Teď je těžký vůbec se prosadit do Premier League i jiných soutěží. V mojí éře hrával Pavel Nedvěd za Juventus, Tomáš Rosický v Arsenalu, Karel Poborský v Manchesteru United a Benfice, Petr Čech v Chelsea… Teď je na vás, abyste na nás navázali!“

Nejlepší český fotbalista? „Schick, Souček. Z mladých se mi moc líbí Hložek, snad jich bude víc.“

A světový? „Když jsem hrál, tak Brazilec Ronaldo. A Zidane. Ten měl všechno, i když nedával tolik gólů.“

Messi, nebo Ronaldo? „Messi, protože obejde třeba pět hráčů, je lepší jeden na jednoho.“

Největší kámoš v Liverpoolu? „Nejdřív Patrik Berger, pak Milan Baroš, byli jsme menší česká kolonie. Měl jsem blízko k Francouzům, protože jsem díky angažmá v Lens uměl francouzsky.“

Kterému brankáři jste nemohl dát gól? „Petr Kouba. Nebyl velkej, ale fantasticky mrštnej. Peter Schmeichel v Manchesteru United byl obrovskej, líbí se mi i jeho syn Kasper v Leicesteru. A taky Alisson v Liverpoolu.“

Největší brousek? „Tomáš Řepka, toho znáte. Velmi dobrej, ale nevyzpytatelnej, bolelo to s ním. Před utkáním proti němu jsem si říkal: Bude mít blikanec zrovna proti mně, nebo ne? Když máš před sebou 90 minut s takovým obráncem za zády, moc se na zápas netěšíš. Takovej byl i Marcel Desailly, vysokej, silnej Francouz. Liliam Thuram taky. Hrál jsem proti němu třikrát, a dvakrát jsem skončil na nosítkách, protože mi dvakrát rozbil hlavu.“

Komu jste fandil jako kluk? „Kenny Dalglish z Liverpoolu. V televizi toho tenkrát moc nebylo, tak jsem si mohl vybírat jenom ze sestřihů. Skvělý byl Van Basten. Maradona, pro mě člen top 3 fotbalové historie.“

Tréninky zamlada? „Dorost byl pro mě těžkej, do té doby jsem si myslel, že jsem docela dobrej, ale ve Slavii jsem zažil první dril. Ve čtrnácti jsem se poprvé začal učit od lepších spoluhráčů. Byl jsem malej, neutekl jsem jim. Doma jsem hodně cvičil. A jak jsem vyrostl, přestal jsem se bát. Technika mi zůstala a rychlost vzrostla. Není důležité, jak hráč vypadá ve věku 14, 15, 16 let, ale v 18, 19. Kdybych se viděl v šestnácti, nikdo – ani já sám – by o mně neřekl, že to někam dotáhnu.“

Ochota trénovat? „Nikdo mě nemusel přemlouvat. Kluk to musí mít v sobě, jinak to nedopadne. Nic nešiďte. Když si zkrátíte kolečko v rohu a uděláte místo deseti kliků nebo dřepů jenom osm, jenom tím okrádáte sami sebe. Radši jich udělejte dvanáct.“

Jaký trenér byl Karel Brückner? „Na data nebyl, ale měl čuch. Stavěl na oblíbencích. Naopak Rafael Benítez v Liverpoolu rotoval hráče pořád. Statistici zjistili, že v 50 zápasech za sebou nepostavil stejnou sestavu, i když často vyhrával.“

Góly vs. Asistence? „Když Michael Owen získal Zlatý míč 2001, dočetl jsem se, že jsem mu v tom roce nahrál na nejvíc gólů. To mě potěšilo. Ale žádný dárek mi za to nedal,“ usmíval se.

Legendární obrat Liverpoolu ve finále Ligy mistrů: „Prohrávali jsme s neskutečně silným AC Milán v poločase 0:3. Za ně hráli Kaká, Ševčenko, Crespo, Maldini, Pirlo, Cafu, Seedorf, Gattuso… A stejně jsme nakonec vyhráli my. Vidíte, kluci? Ne vždycky to jde, ale někdy jo,“ zdůraznil čakovickým talentům jediný český fotbalista, který dal gól ve finále Champions League a navrch ještě vítěznou penaltu v rozstřelu. Právě proti AC Milán.